Opeřenec a nemoc ?!

Andulka, Chůvička, Ara, Kakadu, Korela, Amazoňan, Agapornis nebo snad Holoubek?
 
Když si přečtete těchto pár druhů a přidáte tu další spoustu, které jsou na světě, co Vás napadne?
 
Každého asi něco jiného. 
 
Někdo uvidí hromadu slov. Někdo spoustu vypsaných opeřenců. Někdo tlukoucí srdíčka, která jsou tu pro nás a my pro ně. Jiný uvidí prostě "věc", která má sloužit pro radost člověka. Atd.
 
Kde je pravda? Jaké je vlastně naše vlastní jednotlivé vnímání a jak jsme schopni ovlivnit jeho hranice? A kde jsou vlastně jeho hranice? Kam až jsme schopni je posunout? A jsme toho vůbec schopni? A jsou schopni takové hranice posunovat ona opeřená srdíčka?
 
VELKÁ SPOUSTA OTÁZEK...
 
BYLO DŘÍV VEJCE NEBO SLEPICE? :)
 
Takhle to začíná :)
 
 
A takhle pokračuje :)
 
 
Připadá Vám to snadné?
 
Věřte, že není. Hlavně ne pro rodiče. Můžou přijít komplikace. Stejně jako u nás lidí u porodu, tak i samičky mají problémy. Jaké? Tak se dívejte. 
 
Třeba takové zadržené vejce.
Nechce se Vám číst dál?
 
Předčasně vylíhnuté mládě :( A inkubátor neexistuje :(
 
 
Bohužel mládě na snímku je opravdu mrtvé :(
 
Ale ne, nesmutněte. Celý ten zázrak při dobré péči dopadá takto :)
 
Hezký pohled? 
Doufám, že ano. Jsou to moje děti a takto na ně i pohlížím. A pak se dostanou k Vám. Řekněme jako 6-ti leté děti - ve věku 6-8 týdnů (důvěřivé, milé, krotké a trochu vyjukané z nových věcí), které během měsíce přijdou do puberty a pak už je to skok k dospívání :). Ve věku 1 roku jsou připraveni mít vlasní děti - fyzicky i psychicky. Samozřejmě i dříve, ale to dělají MNOŽITELÉ. Andulky mohou zahnízdit třeba už v 6 měsíci života, ale rovná se to tomu, jako kdyby 12-ti letá dívčina měla dítě - pohlavně je zralá, ale zbytek těla rozhodně není. Takže chovatel si počká rád do následující sezóny.
 
Asi se ptáte, kam tím mířím?
 
K závěru jejich života. Je-li péče dostatečná, mají-li štěstí, že je nepotká žádná nemoc, zemřou na stáří. 
 
 
Pokud ale štěstí nemají, může jejich konec být tragický, drastický a velice rychlý - u choulostivých ptáků rozhoduje někdy každá hodina a během 24h může být Váš opeřenec, bez odpovídající péče, mrtvý.
 
Na snímku jedna z hrozných pomalých nemocí - vápenka - parazitické onemocnění.
Jestli Vám někdo doporučuje "LÉČBU" olejem, je blázen, který o vápence mnoho nečetl. Olej pomůže od svrbení a kousání roztočů, ale vápenku nevyléčí. Tito parazité totiž bydlí i v bidélkách v kleci, v různých rozích a také dokážou skvěle vegetovat v částech dýchacího ústrojí - tam asi olej nenalijete. Takže "LÉČBA" je u veterináře Ivomecem např. Jinak aplikaci zvládnete i doma a cena je mezi 40-60,- Kč - a dávka za toto množství penez vystačí asi na 30ks andulek - dle Vašeho veterináře. Takže argumentace jednoho chovatele na fb, že je to příliš drahé, když má 100ks - je smutná a pán je prostě množírna a už mnohé nové majitele chápu, proč jsou pak naštvaní, když se třeba vápenka 3 měsíce po tom, co mají mazlíčka doma, ukáže a řeknou, že od chovatele už nezakoupí - pozor, neházejte nás do stejného pytle prosím. :(
 
Vápenka - hrozivější snímky sem vkládat nebudu - rád bych, aby to co nejvíce lidí dočetlo.
 
Pořízení si opeřeného jedince, nebo jakéhokoliv živého tvora, se rovná zodpovědnosti. Za život, který se bez nás nemůže rozhodnout, jak bude žít. Závisí na nás. Na našich rozhodnutích a vždy bude muset čekat, jak se rozhodneme...
 
Je to jako adoptovat dítě. Máte někdo pocit, že přeháním? Ale ne. Je to tak. Živý tvor jako živý tvor. Apropo udělat dítě nás stojí 1 hodinu času? Koupit andulku 200,-. Je to živý tvor a takto bychom měli s tím živým srdíčkem zacházet. Kdo viděl někdy prosvícené vajíčko v 6 dni po jeho snesení, viděl by zázrak, na který nelze zapomenout. Malé tlukoucí srdíčko - velké asi jako hlavička kovového špendlíku do nástěnky. A tluče jako o závod. Až se Vám zatají dech, když si uvědomíte, že koukáte na srdce.
 
A takové dítě máme najednou doma a je nutné na něj takto pohlížet. A s tím přijímáme i to, že jednoho dne může přijít nemoc. A s tím finanční výdaje a nutnost rychlých rozhodnutí.
Jsem členem mnoha skupin na FB a nejvíce mě rozesmutní dotazy a fotky nemocných andulek, kdy lidé píší, že celý den opeřenec nejí, nebo dva tři dny už zvrací, sedí na dně klece, nehýbe se apod., teče mu krev z nosu, má zlomenou nožku apod. Je to sadismus, jak se někteří k živým tvorům chovají. Jakoby vydrželi všechno. Nechápu, jak je pro ně jednoduché chodit kolem klece, kde se takový tvor trápí a bolí ho to. Trochu se na to podíváme jinak - kdyby to bylo Vaše dítě a mělo takové příznaky, čekali by jste takto dlouho? Ruku na srdce, každý by letěl k doktorovi, kdyby jeho dítě celý den zvracelo nebo se nehýbalo a jen tak leželo v posteli...
 
Proč je tedy takový rozdíl mezi dítětem a ptákem? Oba jsou to živí tvorové, za které jsme vzali zodpovědnost.
Proč je jednodušší zapnout COMP a ve skupinách na FB či kdekoliv jinde zadávat dotaz, co to asi může být? Stejně jednoduché je zvednout telefon a zavolat na kteroukoliv kliniku specializující se na exoty či prostě nejbližšího veterináře, a nebo tam rovnou zajet.
Je opravdu o tolik jednodušší uvěřit lidem ve skupinách, které jste ani v životě neviděli?! Kde berete jistotu, že když napíší, že jejich veterinář jim nepomohl také, že se setkali se stejnými zdravotními problémy a nebo zrovna váš veterinář nebude šikovnější, že mají pravu?!
 
Áááááá a teď slyším některé ojedinělé hlasy - STOJÍ TO PENÍZE !!! 
A já se ptám - A S TÍM JSTE JAKO NEPOČÍTALI, KDYŽ JSTE SI TOHO TVORA POŘIZOVALI ??? 
 
A pokud na to nemáte, jaká je Vaše zodpovědnost celkově v životě, když jste učinili takové rozhodnutí bez domyšlení důsledků...?
 
Je to jako by jste si pořídili dítě a pak řekli: "Já na to nemám." 
Asi je pro některé snadné pohlížet na ptáka jako na věc, která má prostě problém a buď to přežije nebo ne. A když ne, pořídí se jiná věc a dokola. A teď vím, že se mnozí pousmívají, protože je jim jasné, že to někde prostě u někoho takto chodí a je to smutné :(.
A jak by se takovým lidem líbilo, kdyby někdo takto stejně zacházel s nimi? Nechal je 2-3 dny někde zvracet apod. a čekal, jestli se vzpamatují nebo co jako...
 
Ta malá stvoření nám dávají vše. Všechno co mají. A my nejsme kolikrát schopni pro ně udělat to stejné.
 
Jurášek, výše na snímku v košíčku, zemřel na stáří. A i tak jsem přivolal veterináře, abych měl jistotu, že jsem něco nezanedbal. Hned jak jsem ho našel takto večer polehávat.
 
Měl, jak se říká, tu nejhorší nemoc na světě, ale zároveň nejkrásnější - STÁŘÍ :).
 
Mám jedno přání. A snad ho mohu vyslovit za ty opeřence, kterých se to týká. 
 
PŘEJI SI, ABY KAŽDÉ TO OPEŘENÉ TLUKOUCÍ SRDÍČKO NEMUSELO ČEKAT V TRÁPENÍ A BOLESTECH UVNITŘ KLECE, NEŽ SE JEHO DVOUNOHÝ MAJITEL ROZHOUPE NAPSAT NĚKAM DO SKUPINY FACEBOOK, KDE JE MOŽNÁ JEDEN VETERINÁŘ A NĚKDY ANI TO NE, ALE ABY SE VČAS DOSTALO DO PÉČE ODBORNÍKA A RYCHLE SE MU ULEVILO.
 
Pohledy na podobné fotky na FB jsou zdrcující a někdy mám chuť odejít. 
Andulka, na snímku níže, hodinu po položení dotazu na FB zemřela.
OSUDNOU SE JÍ STALA VÁPENKA A LÉČBA OLEJEM !!!
Mnozí členové ve skupinách o ptactvu na FB si jistě teď se snímkem připomenou.
Připadá někomu, že stav andulky na snímku je otázkou 1 dne, nebo 3?
Je to andulka s vápenkou (roztoči) a byla doslova vlastně zaživa sezřána. :(
Neumím si představit její utrpení. Nikdo z nás. A následnou konečnou "léčbu" OLEJEM.
Podívejte se, kam až ji to dostalo. 
A nemusí se jednat o Vápenku. Zlomenina je daleko horší.
Když byl kdysi na fb dotaz na tuto andulku viz. foto níže, myslel jsem, že si majitel dělá jen legraci, že se ptá na internetu, a dávno nesedí někde veterináře !!! :( Ne, to byla realita. Další dotaz byl třeba na to, že jiný majitel našel svou opeřenou andulku ve voliéře bez nohy a tak si poradil tím, že andulce nalil na místo bez nohy desinfekci a šel se radit také na FB.
A pořád se ptám - když by jste se ráno probudili a místo nohy měly jen krvavé místo, nebo díru v břišní dutině, půjdete se také první radit na fb, co s tím??? :(

Ale říkám si - jsem tu a pořád ještě mohu třeba někomu posunout hranice. Nejen na této straně, ale celkově. Aby vnímání toho opeřeného srdíčka nebylo jako čtverec kolem něj a posunutí jen jedné strany, ale abych z něj udělal kruh, který se může rozšiřovat stejně do všech stran...pokud budeme chtít. :)

Mnozí mě znají a vědí, že se často pouštím ve skupinách na fb do dohadů o to, proč takový majitel dávno nesedí s opeřencem v čekárně u veterináře. Jsem mnohými také neoblíbený, pro své názory, že se např. VÁPENKA neléčí olejem.
 
Podobné obrázky jsou smutné, ale odborná péče je nutná.

Nevyhýbejte se jí :( nebo opeřence raději někomu věnujte, kdo mu jí dopřeje.
Ale není nad zdravou a veselou andulku.
Mějte vždy to správné po ruce :)
ČTĚTE - nemusíte nutně nakoupit všechny odborné knihy.
Stačí zajít do knihovny - na rok stojí pár korun, ale půjčit si tam můžete neomezené množství knih.
Ne vše na internetu, co najdete, máte se zárukou, že je pravda. :(
Bohužel.

Stačí Vám opravdu pouze foto na internetu či fb, u kterého ani nevíte, zda opravdu tomu člověku patří a jeden jeho názor?
Pamatujte.
Jakékoliv chování, které není v uvozovkách normální, liší se od toho předchozího - od načepýření, po ležení v kleci, zvracení, dávení, olepené nohy, roztoče a další - se musí řešit - odborně.
Samo se toho vstřebá opravdu jen málo... :(
Neřešte to tlukoucí srdíčko s lidmi, které vůbec ani osobně neznáte na FB, ale volejte někam na kliniku nebo startujte motor a vyražte.
 
Já vím, teď si říkáte, kolikrát opravdu opeřenci nebylo jen dobře a vy už by jste u veterináře vyhodili nějakou korunu za vyšetření. Ale nechat opeřence zvracet 3 dny mi taky nepřijde normální. Naopak horší.
A možná je to opravdu o tom rozhodnutí. Přeji, ať nikdy není poslední.
Pozor, často jsem se také setkal, že problém řešilo dítě, kterému rodič odepřel dát finance na veterinární pomoc. O to je to smutnější.
A lidem, kteří se mě tázají, zda nemám andulku "ZADARMO" vždy říkám: "Jak chcete zajistit jednou veterinární pomoc, když nemáte ani na zakoupení andulky v hodnotě 100,- Kč?"

Tomu tvorovi, kterého máte doma, jste život nedali. Tak mu ho prosím ani neodpírejte a ani neberte :)

Věnováno těm, kteří nemohou za sebe mluvit, ale za které mluví někteří jejich majitelé, když uveřejní jejich fotky se zraněními či nemocemi na fb, či internetu, namísto aby vyhledali odbornou veterinární pomoc.