ZOO prodejny
Rozzářené dětské oči, všude kolem povyk. Z dálky se ozýval křik rozverných papoušků a za zády se nám plazil had.
Každý z nás má nějaké vzpomínky na ZOO prodejny. Každý jsme tam jako děti rádi chodili a tahali rodiče za ruku ke dveřím takových krámků. Jedno, zda tam byla jediná rybička či rovnou celý arzenál exotických tvorů, o kterých jsme kolikrát neměli ani tušení. Oči jsme měli navrch hlavy a přáli jsme si potají nějaké to zvířátko mít doma. Někteří jsme měli štěstí, jiní ne. A nemusím rozebírat důvody, proč tomu tak bylo.
I já jsem byl jedním z těch mnoha dětí, který jsem rád chodíval do takových obchodů. Měl jsem pocit, že bych tam vydržel celé hodiny a lepší krám, krom hračkářství, neexistoval :). Měl jsem ale také to štěstí, dá-li se to tak nazvat, že jsem měl také postupně s věkem malou ZOO doma. Od chůviček po zebřičky, od rybiček až po vodní želvy, pejsky a další. Neustále jsem běhal někde venku a domů nosil všelijakou havěť. V živé paměti mám asi metrovou užovku, kterou jsem propašoval domů a když mi došlo, že by maminku mohl chytit infarkt z takového tvora, raději jsem ji opět vrátil tam, kam patřila :D.
Je to mnoho let, co jsem z dětství vyrostl a stal jsem se dospělým. A nyní nadále chodívám do ZOO prodejen, tahán za ruku svou neteří :). Změnilo se mnoho. A něco zůstalo stejné. Na člověka v kamenných obchodech padá nostalgie z dětství a někdy se ponořím do vzpomínek mezitím co neteř obhlíží akvária s mnohodruhovou barevnou škálou plujících rybiček. V ZOO prodejnách patřící do řetězců na mě taková nostalgie nepadá. Jsou stejné, vyrovnané a svým způsobem nezáživné. Chybí jim originalita a to "něco". Ale nechám úvah o vzhledu prodejen. Rád bych se rozepsal o zvířatech.
Možná to byl sen někoho z vás, když jste byli děti, v takovém obchodě pracovat. I já jsem měl ten sen. Později jako dospělý jsem se stal chovatelem exotického ptactva a hlavně andulek. Moderní doba nám teď dává možnosti skoro bez hranic. A tak jsem se později jako aktivní chovatel stal členem několika skupin na FB, správcem a založil jsem dokonce i svou skupinu. Také jsem vytvořil své vlastní webové stránky. Proč? Protože dodnes, i po těch letech chovatelství, mám pocit, že se informační ruch nehnul vůbec kupředu. Informací je málo, zvířat mnoho. A nebo jsou to webové stránky, kde přesně vidíte opsané fráze z knih dříve vydaných či okopírované texty od jiných. Smutné.
A tak se můj sen z dětství pro mě stal výzvou a já se náhle ocitl na výběrovém řízení u jednoho takového ZOO řetězce. Kamenný obchod jsem nevyzkoušel. Tolikrát nepřeberně probírané téma - ZOO prodejny versus zvířata, jejich zdravotní stav a péče o ně. Je snadné hodit kamenem. A tak jsem si řekl, že přeskočím zeď a zkusím jeden z těch házených kamenů chytit.
Seděl jsem u stolu a vyplňoval nějaké testy. Se mnou tam sedělo ještě několik lidí a u některých jsem vážně pochyboval o jejich rozhodnutí dělat v tomto oboru. Nebudu tu hodnotit ani testy nebo společnost, u které jsem ne výběrovém řízení byl. Proto tu nejsme.
A než jsem se otočil s autem domů, slyšel jsem na druhé straně mobilního zařízení kladnou odpověď o mém přijetí.
Je těžké popsat první pocit být na druhé straně, než byl člověk zvyklý. Jako chovatel být náhle za pultem a mít na starost "X" zvířat. Setkávat se s lidmi, dětmi a jinými nadšenci. Nemít možnost se vyhnout špikujícím chovatelům a kritice lidí. Sám jsem do té doby neměl valné zkušenosti s některými ZOO prodejnami (jedno zda kamennými či řetězci) - a tím nemyslím "jen" řetězce, ale celkově. Všichni, kdo chováme doma nějaké to zvíře, jsme se jistě setkali někdy s absolutní neznalostí prodavačů. Dodnes se směji, když se mi před lety snažila jedna dívenka v Chomutově prodat samici andulky, přičemž jí v kleci seděli jen samci.
Nechápal jsem a i dodnes nechápu, jak se mohou takoví lidé dostat vůbec do prodeje... Nehledě na jejich vědomí a svědomí, že jsou schopni radit nesmysly, ukazuji nyní prstem na ty, kteří je vybírají. Proto říkám, nespoléhejte se na prodavače a pokud si jdete koupit zvíře, mějte nastudováno své. Dejte pryč předsudky, že od toho tam ten prodavač je. NE. Je to vaše zodpovědnost, že si jdete koupit živého tvora a vaše zodpovědnost, co o něm víte. Ze zkušenosti radím jediné - nevěřte všemu, co vám kdo poví. Ač se přikláním k tomu, že by takový prodavač VĚDĚT měl.
Ale pokud se vrátím o několik myšlenek zpátky, držel jsem se svého vlastního cíle, že bych na tom všem chtěl a možná mohl něco změnit. Zjistit, zda to lze vůbec změnit. Celý přístup.
Každá mince má prý dvě strany.
Ukážeme si tedy tu první:
OBYČEJNÍ LIDÉ, CHOVATELÉ, MAZLÍČKÁŘI... a další.
Uslyšíte mnoho nározů.
Co člověk, to nějaký. O tom, jak jsou v ZOO prodejnách zvířata týraná, nemají dostatečnou péči, jsou nemocná a nebo jinak zubožená. A mnoho dalšího - od misek s vodou, ve kterých jsou slupky od zrní, pod bobky ve výběhu králíků. Od mrtvé rybičky po prázdnou misku u křečků.
To je pohled v daný moment, kdy dojde takový člověk na prodejnu.
Vše má ale svůj příběh a to je nutné si uvědomit.
A proto píši, i já jsem stál na této straně.
(POZOR - samozřejmě stále tvrdím, že jsou opravdu zanedbané některé ZOO prodejny, kde je absolutně nevyškolený personál a zvířata na hranici týrání, ne-li, že jsou opravdu týrána).
Druhá strana:
ZOO prodejny, PRODAVAČI... a další.
Když se se ocitl na druhé straně, uvědomil jsem si, jak v mnoha směrech byl můj názor mylný.
Že prázdná miska může znamenat dietu u zvířátka. Že slupka od zrní ve vodě u ptáků je prostě normální - ani doma nejdeme hned pokaždé měnit vodu. A i doma se stane, že prostě umře rybička...jen v ZOO prodejně z toho je drama, doma smutek.
A mohl bych pokračovat.
(POZOR - nyní mluvím za prodavače, kteří mají ke zvířatům vztah a mají znalosti z oboru).
Ale zapomnělo se na to, že by pohled nemusel být jen ze dvou stran MINCE.
TENTO PROBLÉM JE TOTIŽ TVARU KOULE - je globální.
A jedním z pohledů je POHLED ZVÍŘAT...
Zkusím se rozepsat jejich očima...a budu na některé házet tvrdé kameny!
NĚKTERÉ MAMINKY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ !!!
Toto je opravdu kapitola sama o sobě. Některé maminky na mateřské snad přišly dočista o rozum. A to doslova. Jsou takové, co nechají absolutně bez zábran běhat děti po obchodě. Musím se opravdu držet, když píši děti a nepoužívat ostrá označení takových dětí. Jsou takové, které buší pěstmi do kavárek na rybičky a nebo do klecí u ptactva, či jiných exotických zvířat, ječíce u toho a předvádějíc se, že umí dát ještě větší ránu. Když se odvrátím od záchvatu, který u takového pohledu člověk má, chytne vás větší šok. Matky takových dětí zcela běžně drží v onen moment v ruce telefon, nejlépe ještě s jinou kamarádkou (také maminkou) a točí si svá dítka na video a chichotají se, jak si to dají hned na svou stránku FB. A zcela dokonalé dokončení příběhu je, když přijdete, dítka napomenete, že tohle nemají dělat. To se tyto matky obrátí proti vám, že nemáte vychovávat jejich děti, že si prostě jen bouchla dítka do skla, že se tolik nestalo, že jsou to jen prostě ryby a nebo ptáci. A nemůžete v onen okamžik dělat nic. Absolutně. Protože jste na hranici, kdy oni jsou zákazníci a vy prodavač. Jediné co můžete, pokud dítka nepřestanou, slušně maminky požádat o opuštění prodejny. Nechtějte slyšet jejich prupovídky o tom, jak moc je omezuji a že dělám z komára velblouda - to je ta nejslušnější verze. A nemyslete si, že jsou to maminky z nižších vrstev. Naopak. Ty navoněné maminky mají daleko horší pověst a větší procento zastoupení v takových návštěvách.
Vzdávám čest všem těm úžasným maminkám, které přijdou, ve dveřích pozdraví a celou jejich návštěvu ani nevíte, že jsou na prodejně a že mají s sebou vůbec děti.
Vždy mě pak večer napadá otázka - trápili jsme dnes více ta zvířata tedy "MY" v obchodě a nebo někteří příchozí lidé?
NEVYCHOVANÉ DĚTI !!!
Není nic lepšího, než když do prodejny vrazí takové děti a s křikem letí rovnou na zvířata. Rukami loví rybičky v akváriích, snaží se něco prostrčit mezi jednotlivými příčkami v kleci k ptactvu, či se pokoušet krmit hlodavce čímkoliv, co najdou po kapsách nebo na zemi. O bouchání pěstmi do všeho ani raději nemluvím.
Jednodušší je to pro nás prodavače. Okamžitě tyhle "děti" vypakovat z obchodu ven. Bez rodičů je to rychlejší a razantnější. A to jsou pak pohledy. Nenávistné. Většinou se taková dítka vrátí za nedlouho v doprovodu jednoho z rodičů. A děje se to samé. Bohužel. Občas si říkám, že neplatí - JAKÝ PÁN, TAKOVÝ PES - ale - JAKÉ DÍTĚ, TAKOVÝ RODIČ A NAOPAK.
DRŽITELÉ a TRÁPITELÉ ZVÍŘAT - STÁVAJÍCÍ ČI NOVÍ... !!!
Schválně jsem použil slovo držitelé. Protože na takové lidi se nehodí ani slovo "MAJITELÉ, CHOVATELÉ ČI MAZLÍČKÁŘI". Jsou to lidé bez jakéhokoliv svědomí a vědomostí o tom, co zvíře potřebuje. I v dnešní době plné informací (kdo samozřejmě chce, ten je snadno získá a dočte se v mnoha publikacích), se najde hromada lidí, kteří se přijdou koupit křečka do 5l okurkové lahve ze skla, rybičku do skleněné koule, či se snaží ušetřit a andulku drží v kleci 20x20x20cm. A mohl bych donekonečna pokračovat.
Je opravdu děsivé, co vám lidé poví na prodejně, v jakých podmínkách doma zvířata mají, čím je krmí a nebo jak se k nim chovají.
Vzpomenu si namátkově na paní, která krmí doma svého papouška Senegalského pouze psími piškoty. Na nesčetné množství rybiček v koulích či akváriích, kde nemají ani filr či vzduchování a s divícími se trápiteli, že jim rybičky pokaždé za pár hodin či dní pomřou. Na zapomenuté nenakrmené křečky. Na terarijní zvířata bez potřebných vitamínů a vhodné potravy. Na příběhy pomalu umírajících exotů bez jakékoliv veterinární péče...na mnoho takových ztracených zvířecích duší.
Mohl bych jmenovat mraky lidí, co si přijdou do obchodu pro zvíře, o kterém pouze ví, jak vypadá. To je vše. Neznají absolutně jeho nároky, délku života či své povinnosti vůči tomu tvoru. Neznají pojem CITES. Myslí si, že opice jí pouze banán a jakékoliv rybičce stačí pouze vločkové krmení. Že rybička může žít kvalitně ve skleněné kouli, protože ve filmu - JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA aneb KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH - má přeci hlavní protagonistka dvě závojnatky ve skleněné kouli a proč tedy oni mít nemohou?! A mnoho dalšího.
Nejhorší je, že čím více chtějí lidé ušetřit, tím je to horší. Neposlouchají odbornou radu. Klec pro zakrslého králíčka zavrhnou se slovy, že je malý a bude mu stačit klec pro křečka. Ryby nepotřebují ani vzduchování ani filtr a pokud pomřou, mohou si přeci koupit nové. Lidský byznys - KUS za KUS.
Čtete se zatajeným dechem a pokládáte si otázku, zda přeháním? Kdepak. Jděte si to sami vyzkoušet, jít dělat do ZOO prodejny...
Zavíráte v duchu oči a vzpomínáte na všechny ty zákazníky, od kterých jste si museli chtě nechtě vyslechnout, jak moc trápíte zvířata na prodejně. A v duchu si říkáte, že se vlastně ty želvy, ryby, ptáci a jiná exotická zvířata neměla na prodejně o nic hůř, než u vás doma. A najednou želva, která měla k dispozici na prodejně kompletní želvárium o rozloze 150x50x50 cm, se bude muset tísnit doma v akváriu bez ničeho s půdorysem 20x20cm.
Myslíte na závojnatky, které měly k dispozici akvárium o 120l se vzduchováním, filtrem a živými rostlinami, jak jsou doma zavřené v koulích či jiných patvarech. A pokládáte si otázku - vážně jsme je tu na prodejně tak moc trápili?
Nikdy jsem se o zvířata na své prodejně nestaral hůře, než o ta svá doma a naopak. Užívali si mé pozornosti v daleko vyšší míře s mou myšlenkou, jim ten pobyt, než přejdou do novohé domova, nějak vynahradit. Nadstandardní služby. A není to jednoduché věnovat pozornost takovému počtu. A odměnou bývá radost z nové rodiny, u které máte skvělý pocit, že zvíře se bude mít dobře, vidíte zakoupené vybavení a jejich majitelé se k vám vracejí a vyprávějí zážitky z nového domova, jak se jim všem daří. A ujistí vás to v tom, že přesně proto jste tady.
Příklad části připraveného krmení na prodejně.
Je horší než to vaše doma?
Ale postupem času vás celá situace ujistí ještě v jednom. Že samotní nic nesvedete. Měl jsem představu, že asi otočím svět. Že bych mohl něco změnit. A ne jen jednu věc. Ale chtít a přát si je někdy opravdu málo. Změnit celý ten zajetý systém prostě nelze. Proč? Protože se ocitnete na prahu, kterému se říká - OBCHOD. A o tom to celé je. Na tom je to postavené. KUS za KUS. Dneska křečka nemáte, zítra dorazí další. Jedna rybička umře, jiná se narodí. Někomu ulétne pták a šup - koupí si nového - i když do staré klece, ze které nejspíše asi zase uletí. A je to hlavně o krmivu a dalším sortimentu pro zvířata. Zvířata jsou na druhém místě. První je PRODEJ. Kdekoliv.
Je to byznys. Obchod. Nelze na tom nic změnit. Lidé mají potřebu nějaké zvíře vlastnit. Mít na něm převahu. A je jim kolikrát jedno, že ho při tom trápí. Nikdo to nezastaví ani nezmění.
Pochopil jsem jedno. Je týrání a týrání. Tyran je člověk, který týrá zvíře, jakkoliv. Jedno, zda je to prodavač na prodejně, který není nijak kvalifikovaný a nebo je to dítě, které bouchá do skel akvárií. Všichni takoví se ocitnou v pytli plném těch, kteří jakkoliv trápí či týrají zvířata.
Z mnoha důvodů, které zde nemohu zmiňovat, jsem svou snahu musel vzdát. Den by musel mít 48h a já bych se nedostal nikdy domů. A stejně bych to celé nezměnil.
Mám však PROSBU...odvážnou PROSBU.
Pošlete to dál - jako poselství? I kdyby napravilo byť jediného člověka? Pomůžete?
PROSÍM.
Prosím za všechna ta zvířata o pár maličkostí.
1. Přicházejte k nim s klidem, v tichosti a důstojnosti. Važte si jich, že jsou tam, kde jsou. A že můžete vidět něco, co by jste jinak nikdy neviděli - mimo televize. Uvědomte si, že kolem nich denně projde "X" lidí. A každý má tendenci se zastavit a něco na ně dělat...
Zvířata potřebují svůj klid.
I když jsou na prodejně, žijí svůj život.
2. Nemějte potřebu si myslet, že potřebují vaší lítost. Nestůjte u klecí s velkými papoušky a neopakujte jim dokola dvě slova v naději, že vám je zopakují nazpět. Uvědomte si, kolik lidí to muselo asi udělat před vámi a že ti nebozí papouškové mají k večeru už vyhučenou díru do hlavy. Zastavte se v tichosti u klece a pokud uslyšíte nějaké to slovo od papouška, buďte za něj rádi a pokračujte dál. Nemusíte opakovat donekonečna - AHOJ, AHOJ, AHOJ, ŘEKNI AHOJ, AHOJ atd. I za obsluhující personál mohu potvrdit, že je to otravné nejen pro papouška, ale i pro nás.
3. Naučte sebe i své děti, že je to vlastně svým způsobem malý zázrak moci vidět všechna ta zvířata. Protože nebýt těchto prodejen, neviděli by jste zhola nic. Neklepejte na klece a akvária. Je to zbytečné. Denně to udělá tolik lidí, že právě pro tyto důvody by jste je měli politovat - a ne, že je na prodejně někdo týrá.
Bonbónky nechte doma...
4. Uvědomte si, že je to velký obchod. Stejně jako je oděvní průmysl a další. Nikdo to nezmění. A už vůbec ne personál. Vždy jsem měl čisté svědomí, že jsem se o zvířata postaral výborně. Nepotřeboval jsem denně slyšet, že je tomu naopak. A někdy právě ti nejníže postavení jsou tam právě proto, protože zvířata milují. Změna musí přijít u vedení. Vyhodil bych takového člověka z vedoucí pozice, který přijme na prodejny personál, který ani neví, čím má nakrmit hlodavce nebo rybičky. A to nepřeháním.
5. Poprosím i ty, kteří uvažují, že se přihlásí na pozici prodavače a nemají absolutně ke zvířatům vztah a nebo netuší, jak se o ně alespoň v základech postarat, NEHLASTE se na takové pozice. Jděte raději prodávat potraviny. Tam nic nemůžete pokazit. Tady hazardujete se životy zvířat. Živých tvorů !
6. Prosím všechny, kteří o zvířatech nic neví a jen je chtějí pro zábavu - kupte si raději nějakou dovolenou u moře. Nekupujte si zvířátko domů. Choďte je maximálně obdivovat do obchodu.
Ukázka toho, když si někdo pořídí zvíře a netuší,
jaké velikosti dorůstá. Či jak se o něj starat. Pak končí zpět v obchodech.
Jak jednoduché se zbavit živého tvora... :(
7. Nešetřete na zvířatech a dopřejte jim vše, co potřebují, pokud už máte potřebu nebo radost je mít doma. Skleněná koule opravdu není pro rybu. Leda tak na kaktus...
Ukázka lepší možnosti.
Pomeranč je tam pro ukázku velikosti.
Závěr bych rád věnoval CHOVATELŮM.
Někde něco začíná a končí. A já jsem si ve své zaslepenosti neuvědomil jednu věc. Chovatelé velice rádi chodí na prodejny a litují zvířata, která zrovna chovají a i jiná. Velké exotické papoušky (Žako, Kakadu, Ary apod.). Jak jsou tam trápeni a vystavování stresu atd. atd.
Neuvědomil jsem si jednu věc. Tam, kde to pro mě skončilo, jsem si uvědomil začátek. A to je chovatel. Jak to myslím? Položte si otázku - kde se tam vzal ten ŽAKO, KAKADU či ARA? Andulka nebo Osmák? Chcete odpověď nebo už vám to došlo... Ano, od SOUKROMÝCH CHOVATELŮ. V každém sebekrásnějším sadu jsou i shnilá jablka.
Nepochopím chovatele velkých druhů exotického ptactva, jak mohou prodat taková zvířata do ZOO prodejen. A většinou jsou to ještě ručně dokrmení jedinci. Jedinci, které s jejich důvěrou držíte v náruči a krmíte je, nebo někde z misky, ani to raději nechci vědět, které současně s vědomím v budoucnu prodáte do obchodu, místo aby jste jim našli pořádnou rodinu. PROTO tomu říkám BYZNYS. A omlouvám se nyní chovatelům. Protože takovou prasárnu dělají MNOŽITELÉ. Chovatel se vždy postará o osud svých zvířat. Stále si myslím, že některé druhy zvířat by se na prodejnách prodávat neměly !!!
Nevím, kterou z tisíce myšenek a pocitů mám nyní věnovat konci svého vyprávění, svého malého kousku své životní cesty.
Je těžké si opravdu uvědomit, že je to jen OBCHOD. Není to vina těch či oněch ZOO prodejen, jedno zda kamenných či jiných. Poptávka udává nabídku. To je celé. Je to tak moc zaběhnutý koloběh, že zarezl a nelze ho změnit.
Není ostuda si koupit zvíře v ZOO prodejně nebo u chovatele. Ostuda je nevědět, jak se o něj postarat.
PROSÍM VŠECHNY, KDO UVAŽUJÍ O KOUPI ZVÍŘETE - NASTUDUJTE SI NEJDŘÍVE ODBORNOU LITERATURU. Možná si spoustu věcí rozmyslíte. A uvědomte si, že je to na mnoho let. A taky by se vám nelíbilo, kdyby vás někdo zavřel někam, kde by se vám nelíbilo a museli jste tam strávit celý život. Jedno, zda je to zlatá rybka, malý křeček nebo pes.
Jsem ze srdce rád za tuto zkušenost.
Byla to dlouhá cesta a těžká. Někdy jsou prostě ale některé věci nemožné. A pokud mám možnost to trochu takto změnit, budu doufat, že se mi to povede, i kdyby jen u jednoho člověka. Děkuji za to, pokud jste dočetli až sem. Už vás níže pod fotkou moc nezdržím.
A PROTO, MÁTE-LI MOŽNOST ČLÁNEK POSLAT DÁL, NENÍ-LI VÁM TO LHOSTEJNÉ, TAK TO PROSÍM UDĚLEJTE.
NE PRO MNE, ALE PRO TA ZVÍŘATA.
PROTOŽE JSOU TO ONA, NA KTERÝCH ZÁLEŽÍ.
KLIDNĚ MAILEM JAKO ODKAZ NA STRÁNKY.
KLIDNĚ ČLÁNEK SDÍLEJTE DO FB SKUPIN ČI NA SVÉM PROFILU.
NIKOHO NENUTÍM, I TAK JSEM RÁD, ŽE JSTE DOČETLI AŽ SEM.
JEN JE TO MOŽNOST, JAK NĚKOMU MŮŽETE POMOCI SI NĚCO UVĚDOMIT A PŘÍŠTĚ, POKUD UVIDÍTE NĚKOHO NA PRODEJNĚ, JAK TIŠE STOJÍ U AKVÁREK ČI KLECÍ... MOŽNÁ TO BUDE PRÁVĚ VAŠÍ ZÁSLUHOU, ŽE SE TAK DĚJE A MŮŽETE JÍT DÁL S LEHKÝM ÚSMĚVEM, ŽE I VY JSTE POMOHLI NĚCO ZMĚNIT.
DĚKUJI VÁM VŠEM.
A pokud je něco, co máte na srdci, klidně mi to napište do "KNIHY NÁVŠTĚV".
Budu rád za všechny reakce.
Věnováno s láskou té, která se mi při té cestě vryla do srdce...
ZOO prodejny stály, stojí a budou nadále stát v našich městech či vesnicích. Stejně jako potraviny či oděvy. A mohu za sebe říci, že pokud jsou zvířata na prodejně např. nemocná či jinak postižená, je to vizitka personálu. Vždy s tím lze něco dělat. Výmluva je, že ne.
Článkem jsem chtěl také oslovit ty, kteří se na takové prodejně nechovají, jak mají. Možná někomu dát pohled do toho světa z jiného úhlu. Ne všichni lidé jsou stejní a ne všechny prodejny jsou stejné. Někde se to dělá s láskou. I když je to zvláštní to takto pojmenovat.
Když už tam ta zvířat jsou, pomozte jim každý sám za sebe. Stačí třeba jen tím, že si před vstupem vyslovíte v duchu slova - TEĎ BUDU CHVILKU TICHO. :) Někdy je totiž snadnější naslouchat.
ČLÁNKEM NEVYJADŘUJI SOUHLAS SE ZOO PRODEJNAMI ANI JE NEOBHAJUJI. ANI CELÝ TEN OBCHOD. JEN BYCH RÁD POMOHL TĚM, KTEŘÍ TAM MAJÍ DOČASNÉ ÚTOČIŠTĚ V CELÉM TOM DRSNÉM KOLOBĚHU.
Klobouk dolů a uznání pro všechny, kteří tam s láskou pracují a dávají všechny své síly těm živým tvorům bez toho, aby od nich čekali vděk. Díky !!!